Zvonička osiřela...

30. 10. 2011

Koncem října tohoto roku se ozval u tylovské zvoničky zvuk motorových pil. Vyběhl jsem z chalupy v domnění, že se něco děje s proschlými stromy v břehovém porostu Hážovky. Když jsem se lépe rozhlédl, zjistil jsem, že se přiblížily poslední chvíle javoru, který rostl za zvoničkou snad sto let.
Pro oči malíře nebo fotografa to byl nádherně urostlý strom, který pěkně doplňoval obrázek zvoničky. Bohužel i on stárnul a začal přinášet kromě užitku i starosti. V jeho stínu se zvonička sice pěkně vyjímala a postupem času úplně ztrácela. Na šindelové střeše zvoničky začal růst mech, který střechu ničil. Suché haluze padaly dolů a při každém větším větru poškozovaly střechu, zkratovaly elektrické vedení a bylo otázkou času, kdy spadnou na někoho, kdo zrovna půjde po cestě pod ním. Při bližší prohlídce kmene bylo navíc zjištěno, že kmen je uvnitř vyhnilý a strom by časem spadl na zvonici.
Jelikož javor nemohl být skácen jako běžný strom v lese, najalo město Rožnov firmu, která strom postupně ořezala a rozřezala. Musela přitom použít speciální vysokozdvižnou plošinu, která dokázala do tohoto omezeného prostoru vůbec vjet. A tak tato akce, která by trvala na volné ploše pár hodin, zabrala skoro tři dny usilovné a nebezpečné práce.
Teď se zdá prostor kolem zvoničky jakýsi divný. Cosi tam oku chybí, ale je to pořád lepší, než aby tam časem nebyla ani zvonička. Bez hlasu jejího zvonku by nám bylo v Tylovicích ještě smutněji.

Jan Surý